Konstantin a Metoděj

Konstantin a Metoděj jsou nazýváni jako Soluňští bratři. Jsou to apoštolové Slovanů. Vděčíme jim za mnohé. Nechal je povolat velkomoravský kníže Rostislav. Uvědomil si, že je politicky nezbytné přijmout křesťanství, ale nechtěl být závislý na německých duchovních. Jeho rozhodnutí povolat misionáře až z daleké Byzancie bylo rozhodně jedno z nejlepších rozhodnutí v našich dějinách, protože oba misionáři byli opravdu muži činu a vděčíme jim za kultivaci a rozvoj tehdejší Velkomoravské říše. Oba bratři žili v klášteře a znali jihoslovanskou řeč.
V rámci své misie na Velké Moravě ustanovili staroslověnštinu jako liturgický jazyk. Konstantin vytvořil také písmo zvané hlaholice. Staroslověnská kultura představuje velmi významnou epochu v našich dějinách.
dým na zemi
Konstantinovi byl přezdívaný také filozof pro své neuvěřitelné vzdělání a schopnost diskutovat. Ještě před cestou na Velkou Moravu absolvoval mnoho cest po Evropě, kdy obhajoval křesťanství. Bohužel Konstantin byl křehké konstrukce a často stonal. Umírá proto poměrně mlád. Metoděj působil jako státní úředník a byl to muž praktického ražení. Po smrti mladšího bratra se stal velkomoravským biskupem.
Nutno říci, že přítomnost bratří nebyla vždy vnímána pozitivně. Oba bratři se snažili kultivovat pohanské zvyky jako mnohoženství a podobně a to se samozřejmě barbarským Slovanům příliš nelíbilo. Velmi důležité je, že jim vděčíme za vzdělanost, kterou neúnavně rozšiřovali.
otevřený zpěvník
Asi jen stěží si dokážeme představit, jak náročnou misi podstoupili. Žili a vyrůstali v nejvyspělejší a nejkultivovanější zemi tehdejší Evropy, která stála na základech antické civilizace. Přešli neuvěřitelný kus tehdejšího světa, aby v pustině, v nehostinné krajině, šířili víru, vzdělanost a kultivovanost. Je velmi pravděpodobné, že chladné prostředí a nedostatek komfortu velmi významně přispěli k předčasné smrti Konstantina.